Jmenuje se Origami!

13. prosince 2013 v 19:19 | Gallilea |  Agamy vousaté - Agáta a Origami

Dlouho očekávaná teraburza.
Místo, kde jsem hledala, a našla.
To mládě agamí. S plamínky v očích.
Jako skutečný drak - dráček!
Jen křídla chyběla...




Agáta se dočkala. Její nová spolubydlící je čtyřměsíční samička agamy vousaté - Origami. Žlutá jako pouštní písek, v očích oheň a občas čekám, kdy z tlamy začne chrlit plameny. A přitom z draka nic nezdědila, oproti Agátě se chová jako plachá dáma! A inženýrka k tomu...


Origami


Nyní ještě více fascinovaně hledím do terária.


Origami


Agátu jsem piplala od malička, takže za těch deset měsíců, než jsem ji převezla do svého terária, byla na mě zvyklá. Nechala se hladit, mazlit, brát na ruku. V novém domově zjistila, že může chodit volně po pokoji a zkoumat. Totiž Agáta je nebojácná průzkumnice. Když si umane, že prozkoumá tu úžasnou skulinu pod knížkami z metrové výšky, tak se přes ten okraj vrhne. Letí vzduchem a pleskne s sebou o plovoucí podlahu jako placák. Vydá u toho i stejný zvuk.


Agáta


Origami taková není. Ta v poklidu leží na větvi nebo v jedné z mnoha (ní) vykopaných děr. Leží a kouká, někdy dřímá, ale i spí. Dokonce si oblíbila jednu větev, tu největší a nejvyšší- hlavní pozorovatelna, kde působí dojmem Mufasy ze Lvího krále. Svýma dračíma očima pozoruje barevné stěny terária a nasává teplo celým povrchem těla. Na nějaké dobrodružné výpravy mimo terárium ji moc nezajímají. Zatímco Agátu ano. Sedí u otevřených dvířek. Drápky se zapírá o okraj a zničehonic vypálí z místa. Rychlostí kulového blesku seběhne polštářovou lávku a patami brzdí o koberec. Oběhne místnost dokola se vztyčeným ocasem a potom se vítězoslavně navrátí do terária.


Agáta


Však zdá se, že Origami tomu nevěnuje pozornost. Vykopala další díru pod kmenem a ven jí čouhá jenom ocas. Možná z Agáty a Origami kamarádky nebudou. Možná ani ty nejlepší. A možná Origami potřebuje více času na aklimatizaci. Bydlí u nás teprve týden.


Origami


Když chci agamy nakrmit, musí se oddělit. Vždycky je to Agáta, která přechází do své lovecké arény v pokoji. Origami zůstává v teráriu a vychutnává si cvrčky. Zastává filozofický postoj: "Já nelovím. Čekám až cvrček přijde sám." A Agáta si naprosto užívá, když vypustím cvrčka a ona jej honí, chytá a baští. Běhá sem a tam, ocas a hlava nahoru. Zaměstnaná Agáta potom nejeví zájem o to, co dávám Origami. Pokud nezapomenu Agátě dát dalšího cvrčka, jinak hned přijde ke mně a skáče na krabici, ve které se nachází spousta křupavých mňamek. Nebo saranče. Švába. Potemníka. Vždyť je to jedno. Agáta sní všechno. A rychle! Dokonce i z ruky a nekousne. Agáta neváhá a vrhá se na svou kořist. Origami trpělivě vyčkává, žlutýma očima pozoruje a analyzuje, než se pustí do lovu.


Origami


Na první pohled jsou si podobné, ale nejen povahově tak rozdílné.
Agáta je ze zverimexu. Origami od chovatele.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 13. prosince 2013 v 21:06 | Reagovat

Zajímavé to jméno :) Odkud vzešla inspirace?

2 Šukatérka Šukatérka | Web | 22. prosince 2013 v 16:02 | Reagovat

Jméno je fakt magické :-D taky většinou dávám taková jména, jinak, nová spolubydlící je moc pěkná :-)

3 Gallilea Gallilea | Web | 24. prosince 2013 v 16:04 | Reagovat

[1]: Všem svým zvířecím svěřencům říkám nějak domácky, Agáta je "Agi", na Igouše se někdy volá "Igi". Když jsem spatřila Origami, tak jsem jí hned pojmenovala Ori - chvíli jsem si hrála se jménem na jazyku a nakonec z toho vylezla agama "Origami".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama