Plánovaný člen rodiny

16. října 2013 v 15:30 | Gallilea |  Agamy vousaté - Agáta a Origami
Čili rozšiřování teraristické rodinky
Pogona vitticeps



Mnohé ze čtenářů, i imagirnárních, třeba napadlo jako první "dítě". Ano, je to mimino, nikoliv lidské (vlastní biologickou reprodukci zatím neplánuji), nýbrž agamovité. V předchozím článku jsem se zmínila, že jsem se dohodla s jednou paní chovatelkou. Ta (k její smůle) nepřišla, ani se neozvala, ale já jsem neházela flintu do žita a čekat do burzy v Holešovicích se mi taky nechtělo. Využila jsem 40% slevového kupónu, který jsem dostala v práci a pořídila si agamu, která obývala terárko v krámu půl roku. Tudíž je na mě zvyklá a i ochočená. Stejně jsem tomu malému cvrčkovi slíbila, že si ji vezmu, až trošku povyroste, abych měla jistotu, že je to silný jedinec. A tak se i stalo - včera - po zavíračce a uzavření obchodu jsem přemístila agamu do transportní krabičky a vezla si ji domů. Krabičku jsem si tiskla k hrudi, jako by šlo o nejcennější poklad. A taky že ano. Po několika měsících jsem si splnila svůj sen a pořídila si vlastního dráčka.


Agamátko na krám dorazilo v dubnu ve stáří dvou měsíců. Nyní má asi osm měsíců a pořád je čilá. Už na prodejně jsem si všimla, jak je zvídavá a ráda pozorovala dění kolem sebe. Když se brala do ruky, ani neprchala a zůstala klidně ležet na dlani.

Po převozu domů bylo agamátko vyděšené. Kdo by taky nebyl. Horkotěžko budu vysvětlovat němému tvorovi, že mu nic nehrozí. Tohle pochopí časem nebo při prvním pohledu na nový domov. Z krabičky jsem agamu opatrně přenesla do terária a ona se hned začala rozkoukávat, kde že to je. V životě neviděla tak velký výběh, jaký jsem pro ni a ještě jednoho kamaráda (umínila jsem si mít páreček) připravila. Terárium je veliké 100 x 50 x 50 cm a dvěma agamám (i v dospělosti) postačí. Vymyslela jsem spoustu úkrytů, i větve, z nichž budou mít nádherný výhled a mohou pozorovat. Nechybí bazének či květináče se sukulenty (počítám s tím, že je časem ožerou). Už dříve jsem agamátku do práce přinesla skalní růže, aby se její terárko oživilo zelení a s velkým apetitem je ožírala.


Agamátko valilo oči a vše zkoumalo i svým jazykem. Každý kámen, tunel, větev. Jako útěchu jsem ji nabídla pár cvrčků obalených v minerální směsi a hned se nadlábla, až ji narostl pupek. Ještě ten samý večer mi sama vylezla na ruku a naše přátelství se stvrdilo. Těsně před spaním jsem část terária zakryla barevným šátkem se slunci, aby si v klidu mohla agama najít místo na spaní (tunel vpravo, jak jsem zamýšlela). Ukázalo se, že šátek nádherně ladí s celým interiérem terária a nechám jí ho. Ostatně šátek je hrozně starý a jakákoliv další manipulace by jej jen ničila.

A ráno agamátko nestačilo koukat. Seděla na tunelu, v němž přes noc spala, a koukala na šátek, na sluníčka, na barvy. Připravila jsem ji i dobrou snídani. V knize jsem se dočetla, že agamy mají velmi rády květy pampelišek, tak jsem ráno hledala jednu z posledních rozkvetlých pampelišek. Na misku jsem ji naaranžovala listy pampelišky, květ a trochu nastrouhané mrkve.


Ale snídaně si zase tolik nevšímala jako výhřevné žárovky. Nové prostředí je nové prostředí a věřím tomu, že si brzy zvykne a pochopí, že lepší domov nemohla ani dostat. Sama a ochotně chodí na ruku, nemusím ji násilím vytahovat z terária. Postupně přivykám i na rameno, na kterém ráda sedí a jen pozoruje. Někdy ji přistihnu, jak upírá své žluté oči přímo na mě a její tlama se usmívá. Doufám, že agamátko je spokojené.


Zatím jsem ani nekontrolovala, zda je to samice nebo samec. Pro mě zůstane Cvrčkem. Byla hrozně drobounká, když jsem ji prvně vytahovala z krabičky a dávala do terária na krámě. Nožky jako párátka, až jsem se obávala, že je příliš křehká na kontakt.


Ještě dneska ráno jsem zařizovala chovatelský deník, do nějž budu značit výměnu substrátu, krmení, teploty i vlhkost - každý den. Pro pozdější lepší orientaci, obzvláště, když se v teráriu bude pohybovat více jedinců. Zatím vím jedno, tahle agama není verze sandfire jak jsem chtěla. Třeba na teraburze budu mít větší štěstí a seženu ji, ale svým rozhodnutím jsem se přičinila, aby jedno zvířátko ze zverimexu bylo šťastné a mělo maximální pohodlí. Protože jsem mu to slíbila a já svá slova dodržuji!

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Natas Natas | Web | 22. října 2013 v 10:58 | Reagovat

Čekala jsem nějaké zvěrstvo. Pěkný článek, dráček je úžasnej. :)

2 zoomini zoomini | Web | 22. října 2013 v 11:23 | Reagovat

Tak ať se má agamátko dobře!

3 rousaline rousaline | E-mail | Web | 22. října 2013 v 14:45 | Reagovat

Jé ta je pěkná :) Určitě se u tebe bude mít moc dobře! Já mám doma malýho pagegona :)

4 Em Zet Em Zet | Web | 22. října 2013 v 15:52 | Reagovat

Jé, já tyhle potvůrky mám fakt ráda :)

5 Sonča Sonča | E-mail | Web | 22. října 2013 v 16:39 | Reagovat

Je úžasná.. :3

6 IvanQa-Ejessica IvanQa-Ejessica | Web | 22. října 2013 v 16:57 | Reagovat

Jé dráček :3 agamka je nádherná, strašně moc rozkošná. Má nádherně zařízený terárko :O Mám hada snad před 3 roky a ještě jsem se nedostala k tomu jim to taky tak krásně udělat krásný :)

7 Pinkie Pinkie | Web | 22. října 2013 v 18:13 | Reagovat

Úžasný, věřím že u tebe se bude dráčkovi líbit ;)

8 sarush ef sarush ef | Web | 22. října 2013 v 18:19 | Reagovat

To je úžasný!

9 Margareth Margareth | 22. října 2013 v 20:32 | Reagovat

Mas uzasne terarium i agamu samozrejme.

10 feelingroovy feelingroovy | E-mail | Web | 22. října 2013 v 23:30 | Reagovat

Vzpomínám si, jak jsem si svoje dvě agamky vousatky vezla já od chovatele...při čtení článku jsem musela zamáčknout slzu...Obě dvě (samička+sameček) byly stejná miminka jako ta tvoje:D samička(Peggy) byla už od začátku mazlík, prostě zlatíčko♥ sameček (Simon) se choval jako typickej chlap:D Simona mám už pět let...Peggynka mi před dvěma lety přesně na Vánoce umřela na zatím nepoznanou nemoc..:( Ani lékaři v Rakousku a Německu nevděli co to je...) pořád mi chybí, byl to prostě moje malá Peggy...Simon je teď o něco mazlivější, když jsme si zbyli sami. Děkuju ti za krásné připomenutí minulosti:)

11 taradorizp taradorizp | E-mail | Web | 23. října 2013 v 0:30 | Reagovat

Roztomilý tvoreček. :) Také si poslední dny hraji s myšlenkou, že bych si pořídila nějakou takovou potvůrku - konkrétně gekončíka, ale upřímně si nějak neumím představit, kde bych mu skladovala potravu, protože s hmyzem zrovna moc nekamarádím. :D

Tak ať se mu u tebe líbí a daří! :)

12 Sushenka Sushenka | E-mail | Web | 23. října 2013 v 6:48 | Reagovat

Ahoj, moc pěkný dráček :-) Podívala by jsi se na můj blog? Děkuji i za nějaký ten komentář ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama