Neočekávaný nový člen rodiny

31. května 2013 v 14:41 | Gallilea |  Korálovka mexická - Tira
Dokonalý příklad, jak slepý k houslím přišel.
Lampropeltis Mexicana Thayeri.
Korálovka mexická
Podomácku: TIRA



Sama sebe bych nikdy netipla na to, že bych si pořizovala hada. A já si ho vlastně nepořídila. Já jej dostala! Zcela náhle a nečekaně. Protože jsem nechtěla, aby skončil ve zverimexu, tudíž jsem za něj převzala zodpovědnost. A protože chci být terarista se vším všudy - had nemůže chybět ve sbírce.

Nehodlám zapírat, že můj vztah k hadům byl vždy kladný. Jako dítě jsem se jich bála, a jakmile jsem nějakého spatřila, s hysterickým ječákem a brekotem jsem brala nohy na ramena. Ani v pozdějším věku nezískali hadi moje sympatie, dokonce před pěti šesti lety jsem apelovala, aby se z hadů stali vegetariáni, jelikož jsem nesnesla pohled na hada lovícího roztomilou myšku. Holt jsem nedokázala pochopit potravní řetězec! Jak říkal jeden hadí terarista při koupi potkanů na zkrm: "Nekamarádit, nepojmenovávat. Je to žrádlo!"

A jak se Tira ocitla u mne? Původní majitel se stěhoval a nemohl si ji vzít s sebou. Nabídla jsem se. Přece jen to byl první had, kterého jsem dobrovolně vytáhla z terária a nechala jej po sobě plazit. Zpočátku jsem musela v sobě hodně potlačovat strach, co kdyby náhodou plazovi ruplo v bedně a chtěl mě uškrtit! Oh, jak jsem byla bláhově naivní a zjistila, že taková tkanička na mě útočit skutečně nebude. Jsem na ní příliš velká kořist. Jó, kdyby Tira měla tři metry, to by byla jiná! Ale má metr. Naštěstí.

Takže díky Tiře se již hadů nebojím - ani jiných užovek (byť agresivnějších samic - zejména užovka červená), korálovek, hroznýšů či krajt. Své obavy jsem spláchla do záchodu v okamžiku, kdy jsem držela asi šesti kilového hada a to už byl pořádný macek (popravdě, kdyby chtěl a měl náladu, mohl by mi odškrtit ruku - jeho tělo mělo na obvod více než moje ruka!).

Tiřino terárium jsem nepatrně upravila - úplně se změnil substrát. Namísto klasického kokosového lignocelu jsem chtěla vyzkoušet HayClay - granule z páleného jílu, které perfektně udržují vlhkost a teplotu. Nehrozí přemokření a zahnívání substrátu, množení roztočů či jiných breberek, které by mohly hadovi uškodit na zdraví. Menší nevýhodou je šustivost granulí, ale nespím ve stejné místnosti, kde jsou zvířata.

A takhle to vypadá v praxi:


(Ukradla jsem Igoušovi pár kamenů a nechala je nahřát pod jeho lampou, kde je přes 40°C, aby si Tira taky užila.)


Čerstvě svlečená Tira vyhřívající se na kamenech.


Ukázková a bezproblémová svlečka: 30.5.2013

A moje premiéra nastala, když jsem vytahovala úplně čerstvou svlečku zpoza postele - ještě vlhkou - nevšední zážitek pro začátečníka hadomila.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama