Není omeleta jako omeleta

6. dubna 2013 v 11:11 | Gallilea |  Z kuchyně
Rychlé a snadné.
Aspoň se to tvrdí, jenže praxe je jiná.
A udělat správnou omeletu chce už určitou dávku zručnosti.




Vaječná omeleta byla první jídlo, které jsem se ještě jako puberťačka naučila udělat. Moc dobře si vzpomínám, co mě inspirovalo a motivovalo - dovolená v Turecku a snídaně v hotelové hale - obrovské švédské stoly a mladý Turek s pánví v ruce. Před ním stála obrovská mísa s rošlehanými vejci a spousta malých mističek vrchovatě naplněné rajčaty, okurkami, houbami, cibulkou, kdy stačilo pouze ukazovat a Turek mixoval a vykouzlil krásně žlutou a voňavou omeletu podle přání ze stran žádajících.

Po návratu z dovolené jsem se okamžitě pustila do kuchtění a pravidělně každý víkend jsem si udělala omeletu, podle svých představ, barevnou a s křupavou zeleninou. Vyhrávala jsem si s náplněmi a nejrůznějšími kombinacemi. Poté přišlo období, kdy jsem se tohoto vaječného pokrmu přejedla a dala si na chvíli pauzu. Od té doby bojuji s tím, aby se omeleta neroztrhla.

Hledala jsem nějaký univerzální návod na správnou omeletu - zhlédla jsem krátké video od Zdeňka Polhreicha a ještě od Jamieho Olivera. Oba pánové měli stejný postup, akorát s drobnými odlišnostmi hned na začátku: ZP zásadně používal jen máslo pro zvýraznění chuti vajíček, JO k máslu přidával ještě kapku olivového oleje. Vyzkoušela jsem obě varianty, jenže čistě pod máslem se mi omeleta roztrhla a u olivového oleje vydržela v celku a nepřipékala se.

V čem tkví celé tajemství? V připravenosti! Holt žádné takové, že jednotlivé ingredience budu krájet v průběhu vaření - celá omeleta je rychlý proces a je lepší, když je všechno nachystané - jak radil ZP. A já opravdu chtěla servírovat perfektní omeletu!

Tákže před samotným procesem jsem měla nakrájenou pažitku, nastrouhaný sýr, sůl po ruce a rozšlehaná vejce. Pánev stála na plotně a postupně se na ní rozpouštěl hrášek másla s kapkou olivového oleje. A šup s vajíčky do pánve, až byly rovnoměrně rozlité. Párkrát jsem promíchala vařečkou a přisypala pažitku (lze použít i řeřichu, která je plná vitamínu C) a postupně posypala sýrem, aby omeleta zůstala na povrchu pěkně vláčná. Stáhla jsem pánev a omeletu překlopila na půlku a už mohla na talíř.

Na ukázku přikládám dva výtvory, ale jak jsem napsala výše, ne každá omeleta se povede a ač to na foce nejde moc poznat, tak jsou natrhlé. Chce to ještě praxi...

A co ty, imaginární čtenáři, máš nějaké vlastní tipy a triky na dokonalou vaječnou omeletu?





Ingredience:
  • 3 vejce
  • hrášek másla
  • kapka olivového oleje
  • sůl
  • pažitka/ řeřicha či jiná zeleň
  • sýr Eidam či jiný
  • zelenina na dozdobení
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama