Ze života Igouše

26. března 2013 v 14:41 | Gallilea |  Želvy pardálí - Igouš a Charlie

Aneb Jak si to vymazlím, takové to mám!
Čili "minikomiks s Igoušem"


SNÍDANĚ






Bylo nebylo...

Bylo, je a bude...

Ještě malý želvák Igouš - zatím osum a půl centimetrů veliký - se probudil jako obvykle. V sedum hodin ráno. Ale dává si pořádně načas. Nejprve otevře jedno oko. Kouká, kouká a kouká. Potom druhé oko. Kouká, kouká a kouká oběma očima. Zdály se mu hezké sny o salátu.




Když se Igouš dostatečně rozkoukal, zaostřil v misce skutečný zelené křupavé lupení salátu.



A protože měl hlad jako vlk, pomalými, leč jistými kroky přesouval svůj vápníkový domeček k misce.



Uff! To byla ale námaha. Ještěže je tady ten salát!



Igouš natahuje krk, otevírá tvrdý zobák a ukořisťuje jeden lupen.



Křup! Křup!



Ještě malou chvíli a salát zmizí v Igoušovi. Po dostatečném nasycení Igouš se plouží pod slunce, kde bude v klidu trávit.




Za půl hodiny Igoušovi vytráví a ozve se želví: "MÁMO, JÁ MÁM HLAD!"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šukatérka Šukatérka | Web | 26. března 2013 v 16:35 | Reagovat

Tu dámskou džínovou košili bych taky brala =)

2 Machiina Machiina | Web | 29. března 2013 v 19:26 | Reagovat

želvák útočí na salát :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama