Chci být Igouš!

5. ledna 2013 v 18:09 | Gallilea |  Želvy pardálí - Igouš a Charlie
Opravdu. Já chci být Igouš!
Panáček taky!
A snad každý by chtěl být Igouš.



Jedna pravda o domácích mazlíčcích. Když si je pořídíte, bez váhání byste brali i jejich život a veškerý komfort.
Želva Igouš má neskutečné terárium a jsem na něj opravdu pyšná. Tak trochu jako rajské místo.
Bez váhání bych brala Igoušův život. Asi všichni chovatelé by chtěli život svých mazlů...

Svítá v sedm ráno. S prvními slunečními paprsky.
Paprsky z výhřevné žárovky. Na UVB taky nesmím zapomenout.


Igoušovo zívnutí naznačuje hlad.
Servíruje se lupen ledového salátu.
S nastrouhanou sépiovou kostí.


Procházka palmovým hájem.
V tom se rád schovává.
Aspoň hlavu, aby nedostal úžeh.
Slunění. Slunění. Igouš se velmi rád sluní.
Je to přece želva. Pan Mužík Ignát Hermann.


Po dostatečném nahřátí Igouš míří k travnatému kopci.
Spásá trávu.
Ono je to jen předkrm.


Hlavní chod. Ledový salát s bla bla bla. Víme!
A úplně vyluxovaná miska.


Však tady den nekončí.
Igouš se vrací pod lampu.
Teda pod palmu.
A zadní část krunýře namíří na lampu.


Slunění. Slunění.
Igouš si dopřává hodně slunění.
A vyhřívání!
Je to přece pan Mužík Ignát Hermann.


Igoušek...

Lehká svačinka.
100% tráva.
To je bašta.

A rychle do domečku.
Zahrabat se do sena.
Snít.

"Dobrou noc, Igouši. Uvidíme se zítra!"

Je dvanáct hodin.
Poledne.
P.S: Jedna perla na závěr.
Jó, travička zelená, to je moje potěšení :) Postavte před to želvu a nezbyde vám nic!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama