Svobodně

6. listopadu 2012 v 11:59 | Gallilea |  Ze šuplíku
Na tisíce mil vzdálená harmonií srdce ta maličká vzpomínka minulosti.
Zabalená do obálky a unášená větrem.
Plující na jeho divokých proudech, zmítaná v jeho mocnosti a tiše šustící.




A už zmizela… ta upomínka smutku. Odnesla s sebou slzy, beznaděj, ztracení. Vzala si s sebou všechny nyvé emoce. I city… To prázdné vypálené místo, které zůstalo po bolesti, se zaceluje a ožívá. Jako obnovování buněk.

Mysl je osvobozená a může se pohybovat kdekoli v prostoru. Může žít své sny s otevřenýma očima. Dotýkat se věcí s větším pochopením. Pozorovat pohyb s radostí. Vnímat, jak je duše rozzářená. Jak je uvolněná a relaxující v každém okamžiku času.

Lea seděla na posteli. Skláněla se k prázdnému papíru, který měla položený na kolenou. Uvolnila stisk ruky, v níž měla pero. Věděla, že tohle musí napsat zcela klidná, jinak se to nepodaří.

Soustředila se na každý návrat do minulosti. Pečlivě vybírala slova. Musí to být smysluplné, říkala si v duchu. Ani jednou nevyškrtla slovo, ani jednou nezaváhala s perem u nového řádku. Jediná kaňka inkoustu neposkvrnila nejhlubší a nejupřímnější myšlenky sepsány na papíře.

Odpouštím si!

Těmihle slovy zakončila své myšlenky, které se shromáždily na archu. Poslední vykřičník z jejího vědomí se přesunul na papír. Už žádný vztek, ani nenávist. Nekonečná prázdnota.

Oheň vzplál a celému světu ukazoval svou krásu plamenů. Chlubil se jejich žravostí a dychtivostí vše spálit… na popel… během chvilky.

Pálil a pálil, až neměl co, a pohasl. Jeho žár vymizel a s ním i vzpomínky. Ony vyprchaly do okolí. Roztříštěné tak pečlivě a s úsměvem.

Papír srolovala a odnesla jej ven… na terasu. V druhé ruce držela zapalovač. Lea se usmívala a její oči zářily. Škrtla a plameny nasměrovala na papír. Plameny požíraly okraje listu. Nabývaly na síle a teplo se míchalo se studeným vzduchem.
Lea tiše pozorovala, jak její myšlenky hoří. Cítila se dobře, uvolněně…

…svobodně!


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ivet-pe ivet-pe | Web | 16. listopadu 2012 v 0:46 | Reagovat

Krása. Dýchá z toho ta lehkost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama