Před počátkem je inspirace

28. listopadu 2012 v 18:28 | Gallilea |  O mně
Páteční podvečer.
Kubisticky řezaná část džungle.
Místo hvězd zářily pouliční lampy.
Turisti!



"Čús, v čajovně je plno anebo jsou rezervace. Jaký máš záložní plán?" ptám se O. po telefonu.
"Hm, a co tak pívo?" navrhuje O. "I když ty pívo nepiješ... Takže na pívo?"
"Dobrá. V Nevinném baru."
"Jsem tam v cuku letu."

Ukončit hovor.

Nevinný bar není nevinný. Po schodech dolů. Až do pekelných zákoutích pajzlu.

Tři.
Dva.
Poslední.
Bar.

"Co to bude?" ptá se barman.
"Džus," povídám. "Jablečný. Pokud máte?"
Prý pívo. Ha há!
"Jasně," přikyvuje.
"Do půl litru," doplňuji objednávku.
"A doředit vodou?" ptá se.
"Ne, ne," kroutím hlavou. "Jen čistý džus."

Přede mnou se objeví půl litrová sklenice s džusem, který na první pohled vypadá jako pivo. Chybí pěna. Ne, není to zvětralý nápoj. I po jablečném moštu se může člověk opít. Když mi bylo patnáct...

Přichází O. ještě s úsměvem. V průběhu večera jeho optimismus polevuje, až zmizí a vytratí se. Nechci se ptát, co se stalo. Nechat ho tak, v klidu, však ono ho to přejde. Jednou. A třeba i vícekrát. Doufám...

Život není zlý. Sám to tvrdíš nebo jsi to přinejmenším tvrdil. Možná ne dost tvrdě. Dost přesvědčivě. O., kde je tvá nehasnoucí naděje? Zafoukal vítr? Zhasnuto. To proto se chodíš ukrývat do temnot podzemních barů?

Ne, nemáš pravdu, O.

"Ale lidi o nás nemají zájem," prohlašuje O. "Oni nás nechtějí číst!"

Tohle je tvůj názor. A vesmír jej slyší.

O.!

"Osvícení nepřichází v době temna, ale v době zatemnění mysli.!

Ostřím zrak.
Je to sen?
Ne, není...

Tebe poznávám, barmane za pultem. Nepotřebuji znát tvé jméno. Já tě už pojmenovala.
Chlapec s tuctovou tvářičkou, za níž se otočí každá ženská duše. Byť se jen podívat. Letmě, lehce, ale vzpomínka zůstane.

O., lidé nás chtějí číst. I kdyby to mělo být po smrti. Naší smrti.

"Copak?" dívá se barman. "Nechutná ti naše pivo?"
"Nějak mi nesedlo," odpovídá ten druhý, po mé levé ruce.
"Hmm," pokrčí rameny barman. "Ale máme dobrý koktejly."

Tomu říkám pohotovost. Prodávat, pořád prodávat a nabízet.
Taky se cítíš jako mrcha?

Nedokážu odtrhnout oči od barmana.
Ta jeho tvář.
Jako panenka.

Kruhy pod očima po probdělé noci?
Taky, taky. Stává se. Občas.
Špatné osvícení.

Barmanova černobílá kostkovaná košile zavlaje a já si všímám.

Police nad barem. Mnoho a mnoho láhví různých tvarů, druhů, alkoholů.

Napravo - absinth. Nalevo - pepermint.
"Fuj, jak to můžeš pít? A ještě s kolou!"
Jó, byla jsem barbar. Vím.

Jenže ten barman... Jeho tvář.

Znám celý tvůj život.
I osud.
Protože já jej určuji.
Ty jsi Inspirace....
...a já Stvořitel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama