1. kapitola

30. října 2012 v 6:59 | Gallilea |  U všech proužků!
Co jsem? Jak vypadám? Co mám rád?



První, druhý, třetí, čtvrtý a pátý proužek! Jsou všechny a ani jeden nechybí. Už víte, kdo jsem? Kroutíte hlavami a netušíte? Tedy napovím vám. Jsem tvor maličkého vzrůstu, mrštný a hbitý a moje latinské jméno je Tamias sibiricus. A co nyní? Stále si na mě nevzpomínáte? Tak dobře, již vás nebudu napínat a prozradím, kdo jsem - jsem burunduk páskovaný. Cože? Vy se ptáte, co je to burunduk?! U všech proužků! Burunduk je přece zemní veverka, tudíž jsem veverčák. (Protože jste to neuhádli, nedostane ode mne žádné oříšky.) Na zádech mám pět pruhů, které jsou pro můj druh charakteristické, a tak vím, že jsem značkový! Dokonce super-značkový! Než ale povyprávím, jak jsme my burunduci k pruhům přišli, chtěl bych nás ještě trochu představit. Zejména sebe, samozřejmě! A taky proto, že jste podle nápovědy neuhádli, že jsem veverčák! Jen tak mimochodem, jmenuji se Bur. Ještě jednou, abyste to znovu nezapomněli: Bé-Ů-eR.

Burunduci žijí v místech Dálného východu, na Sibiři, ale také i v Evropě - v nevelké oblasti mezi Bílým mořem a Uralem. Jelikož jsme všichni velmi obratní a hyperaktivní, lze nás docela těžko spatřit ve volné přírodě. Větší štěstí budete mít v zoologické zahradě nebo ve zverimexu. Pokud byste přemýšleli dokonce o zakoupení burunduka jako domácího mazlíčka, tak nejjistější je to v chovatelských stanicích, odkud jsem mimo jiné přišel i já! A zase předbíhám od jednoho proužku k druhému a vyzrazuji to, co jsem zamýšlel sdělit později. Ach joj!

Zatím jsem ještě veverčákovské miminko, a vyžaduji hodně spánku. Opravdu jsem moc velký spáč, ačkoliv moje rozměry tomu neodpovídají. Patřím k takovým spáčům, kterým se nelení prospat třeba dvacet hodin denně (přerušenou denní aktivitu máme v genech všichni burunduci), a i přesto stále trpím pocitem, že krom pruhů mám i kruhy pod očima.

Zřejmě se ptáte, co taková veverka může jíst a věřte tomu nebo ne, náš jídelníček je vskutku pestrý. Já osobně zbožňuji buráky, od toho je odvozené i moje jméno a jsem na něj právem hrdý! Však neodolám ani lískovým oříškům a vlašským ořechům, dále mi chutnají semínka slunečnicová, piniová, dýňová, lněná, semínka z papriky, z jablka, z červených i bílých hroznů, z citronu a jahody a ty zelené kuličky v hamaku... Ano, hrášek, tak se mu říká! Jako dezert mám rád piškoty a sladké mléko, to je skutečná lahoda! Mlask! A pozor, nesmím mandle, ty jsou pro mě jedovaté.

Okrajově jsem sebe a své divoké kolegy představil, ale tady to nekončí. Mám toho ještě dost co říct, protože jsem společenský a nyní... Nyní je čas objasnit původ svých proužků.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama